ZRADA

Zdravím Vás všechny,

dlouhovlásky a všechny čtenářky,

v úvodu doufám, že pro mě budete mít pochopení. Musím se totiž svěřit se svými pocity ohledně určitého sousledu událostí uplynulých měsíců. Pokud můj blog čtete pravidelněji, všimněte si těch souvislostí... Možná to někoho z Vás až zamrazí. Mně z toho běhá mráz po zádech každopádně.

Něco zlého jsem cejtila v kostech a má intuice nebyla nepřesná. Začala jsem podnikat od nuly, zásobu vlasů a klientelu jsem budovala roky. Tolik let se snažím, aby vše fungovalo tak, jak je to nejlépe možné. Jenže teď přichází někdo, kdo na mě chystal delší dobu ohromnou zradu...

První  den v lednu 2015

Na začátku nového roku, první den v práci - v salonu - nám kolegyně, říkejme jí třeba "D", oznámila, že jí dal táta jako vánoční dárek vlastní salón. Zcela nečekaně, není na to připravená a vůbec od nás nechce odcházet. S novým salonem vlastně neví coby, a tak tam bude nejspíš jen pronajímat křesla a místnost. A že by táta chtěl, aby se tam třeba dělaly masáže a lymfodrenáže, a že by jí přístroje dokonce koupil a ona by tedy třeba šla na kurz. A řasy by tam třeba ještě mohla dělat. Zkrátka nám nechce konkurovat a vlasy by prodlužovala pouze u nás. Tvářila se jako neviňátko...

Na konci prvního týdne ledna 2015

"D" si mě odchytla vzadu v salonu a v soukromí se mě (s odstupem těch pár dnů) zeptala, jestli jsem přemýšlela nad tím, co dál... Řekla jsem, že nevím. To nejsou věci, které by měl člověk rozmyšlené hnedka... Ale ona sama začala vymýšlet, jak by naše spolupráce mohla vypadat. Ano, prodlužovala by u nás. Ale pokud by chtěla klientka i obarvit, mohli bychom ji posílat do jejího nového salonu...

A naznačila, že jak rozjíždím svoji síť salonů Bohemia Hair, mohl by být její salon od táty také vlastně takovou součástí, kde by se barvilo. A služby by se vlastně rozšířily i v tom, že by tam její kamarád prodlužoval i s levnými východoevropami (nekvalitními vlasy z Asie). Na to jsem hned a rezolutně řekla NE. V žádném ze salonů Bohemia Hair nikdy nedovolím prodlužovat s nekvalitními šmejdy!

Listopad 2014

Jenže vraťme se v čase do listopadu... Na Facebooku se začaly objevovat fotky z "jakýchsi" nebytových prostor, kde si "D" s již zmíněným kamarádem, jemu říkejme třeba "Z", prodlužovali a barvili vlasy...

Začátek listopadu 2014

Přičemž "D" nikdy nechtěla u nás v salonu barvit. Opravdu jen výjimečně. Myslela jsem si, že ji prostě barvení nebaví - to je pochopitelné, každý děláme něco rád a něco méně. Věřila jsem jí to. Jenže vybavuji si moment z počátku listopadu. Výsledkem totiž bylo, že jsem na Facebook 9. 11. podávala inzerát, že hledáme nového člena týmu, především právě na barvení. Tehdy se totiž sešlo na konzultaci povícero klientek, které chtěly provést komplexní proměnu, tedy změnu barvičky a pěkné prodlužko k tomu. Termínky se zaplňovaly a kolegyně, která nám pramínkuje, přišla s myšlenkou, že bychom měli najít ještě někoho. Jenže "D" na situaci reagovala tak, že bychom nikoho shánět neměli, protože by se to už nedalo všechno zorganizovat - zkrátka, ať klientky chodí na barvení jinam...

Ano, v té době již "D" měla nebytové prostory, a ano, už v té době dávala dohromady svůj plán.

Konec července 2014

Onen kamarád "Z", to je totiž člověk, o kterém jsem se vlastně už několikrát tady na blogu zmínila. Je to ten člověk, kterého jsem na konci července vyhodila. Hodně mi ublížil a hodně mě zklamal. Vím, že to takhle zní divně... ale byl to totiž hodně pozvolný proces v tom, že mi to všechno hodně, hodně pomalu docházelo. Měla jsem kolegu "Z" opravdu ráda. Ublížil mi už v květnu, ale tím, jak jsem ho měla ráda, jsem ho dlouho omlouvala. Od května až do začátku července se ale choval jinak... a fakt jsem si ho omlouvala... Ještě v polovině července jsem byla strašně, strašně na vážkách. Už jsem viděla některé jeho "nešvary", přetvářku, faleš... menší lži, ale nejde přestat mít někoho rád mávnutím kouzelného proutku... Díky nějaké své intuici však padlo na konci července rozhodnutí...

"Z" se v červenci, možná ještě v červnu, prořekl ve smyslu, že do ledna mám času dost... Bylo to v nějakém kontextu, už ani nevím, co jsme řešili a vůbec jsem na to nereagovala. Asi o týden, dva později, jsem si však na jeho slova vzpomněla a zeptala se ho, jaké má plány v tom lednu, jak říkal... Odpověděl, že si obnoví přerušené studium, ale že by u nás stejně pracoval, pokud a dokud to půjde... ať se tím vůbec nestresuju, ať to neřeším.

Je konec ledna a "Z" samozřejmě nestuduje. Je v salonu u "D".

A intuice byla správná. 

Ale bylo to těžké, protože na začátku července od nás dostal "Z" něco jako "červenou kartu" za své chování v salonu. Od té doby byl naopak opět "zlatíčko". Úžasnej, milej kluk jako dřív. A v podstatě bojoval za to, aby u nás mohl stále pracovat. Najednou tvrdil, že mu nevadí to, co mu do té doby vadilo, a ti, kteří mu do té doby vadili. V té souvislosti tehdy také zmínil, že ještě určitě celý tento rok (2014) by chtěl být u nás...

Přesto padlo na konci července zásadní rozhodnutí, a jak už jsem psala, intuici jsem měla správnou, i když jsem si svým rozhodnutím tehdy nebyla vůbec jistá a nechtěla jsem mu tím ublížit. Jenže oni to už fakt plánovali...

Další souvislosti listopadu 2014

Když jsem dala na Facebook inzerát, že hledám nového člena týmu, samozřejmě že se ozvala "D", že bychom mohli znovu přijmout "Z". 

Zřejmě proto, aby se mohli nyní, v lednu, pokusit o zničení Dlouhovlásky zevnitř. 2 klíčoví členové týmu, kdyby přišli s možnostmi "buď a nebo", by skutečně mohli fungování slušně rozbourat...

Možná že by ani nepřišli s nějakým "vydíráním" ve zlém. ale třeba by hráli na city a na to, jak je šéfová má ráda... ano, já. Od začátku listopadu se tak jako tak "Z" choval extrémně mile, kdykoli s ním člověk přišel do kontaktu, ať už osobně, tak elektronicky, a o "D" ani nemluvě. Začala si hodně, hodně předcházet i kolegyni, která nám pramínkuje vlasy, i přestože na ni ještě v červnu nadávala a silně protestovala proti tomu, aby s námi v salonu byla. Ano, toho jejího extrémně milého chování si prostě nešlo nevšimnout, obzvláště ve srovnání se situací jen o pár měsíců dříve...

Možná že pokud bych Dlouhovlásku nechtěla ohnout podle jejich požadavků, přišlo by i na vydírání ve zlém. A pravdou je, a oni to veděli, že pokud bych měla v salonu jen je jako klíčové hráče, a odešli by oba zároveň, neměla bych kam objednávat klientky, které by poté našli je - a měli by hned o klientelu postaráno. Klientelu, která šla původně za mnou nebo za Dlouhovláskou jako takovou, o kterou jsem pečovala s láskou, respektive vytvářela jsem prostředí, salon, kde budeme všichni pracovat s maximální pečlivostí, šetrností, kvalitně a s kvalitním materiálem. A je jasné, že spousta klientek by čekala to samé i od těch, kteří se trhli. Kteří se trhli do salonu, který si však nevybudovali... Který jednomu z nich pořídil táta (nevím kdo našel, "D" prostor jen odsouhlasila a táta zaplatil tučné odstupné).

Jenže to je ono, lidé, kteří si něco nevybudovali od píky tak jako já, k tomu také nikdy nemohou mít takový vztah. A nejde jen o to, že jsem si ve svém prvním i druhém salonu tapetovala, kupovala ze svých vydělaných peněz křesla, nábytek, vlasy... a praxí jsem přišla na to, co nabízet a co nenabízet, a čeho si doopravdy vážit... A možná, že i zkušenosti s budováním něčeho od nuly trochu dopomohly intuici k tomu, aby to nedošlo tak daleko, že by to všechno rozbořili. Doufám, že i klientky, které mají "D" rády, včas uvidí, že ona tam (v tatínkově salonu) nebude ta samá jako u nás. Minimálně s tím, co bude nabízet za vlasy, pokud tam vůbec nějaké v zásobě mít bude.

"Je tu nový rok 2015"

Ale i přesto, že jsme se dozvěděli, že nás "D" chtěla brutálně podrazit, jsem jí uvěřila, že chce u nás zůstat. Vždyť to, co říkala ten první den, bylo tak přesvědčivé! A nemůže se mít u nás špatně, naopak. Jo, vím, že to teď vyzní taky blbě, ale peněz u nás má požehnaně. Klientky jí navazují plynule, chodí jedna za druhou. Kdykoli chtěla volno nebo končit v dřívější hodinu, bylo to tak jak si přála. Nebo když chtěla začínat déle, třeba až po obědě. S penězi taky nikdy nebyla ošizená, nikdy jsme jí nic nestrhli... a hlavně, byla v kolektivu, který ji měl rád. Já ji měla ráda. A hodně, sakra, Do prdele, fakt, fakt hodně. A to ne jen do doby, kdy jsem se o jejím podrazu dozvěděla. Ale ještě poté... Dostala totiž ještě šanci. Sepsala se smlouva, ve které totiž bylo to, co na tom začátku ledna říkala. Že nám nechce konkurovat. Že by v tom salonu od táty dělala úplně něco jiného... Lymfodrenáže, řasy atd... Dokonce ta smlouva nebyla ani tak striktní v tom, že by v tom jejím salonu nesměla dělat kadeřnickou činnost. Mohla by - kamarádky, známé, kamarádky kamarádek... prostě abychom spolu "nesoupeřili"... Ale zazdila to. A to byl ten okamžik, kdy se to ve mně zlomilo. Došlo mi, že to od začátku opravdu plánovala se zlým úmyslem a všechno to "hezké" okolo byla jenom přetvářka... A ne od listopadu, ale dokonce ještě dřív. Všechny ty úsměvy, dárečky, přátelská slova a plány, to bylo fakt jen na oko... Bože, už brečím. Nejen že na začátku ledna lhala s tím, že dostala nečekaný dárek, ale udělala naprosto hnusný podraz.

Ten okamžik, kdy se to ve mně zlomilo...

A od té doby to bylo jenom horší. Na informaci, že to nebyl nečekaný vánoční dárek, ale měla salon už několik měsíců před Vánocemi, začala útočit. Člověk by čekal spíš zaraženost nebo stud (aspoň trochu studu přeci...), ale ne - jen slovní útoky. A ano, na to už jsem zvýšeným hlasem reagovala také. V podstatě jsem v ten okamžik řekla vše, co jsem měla na srdci.

Druhý den "D" však přišla do práce, ale tentokrát navíc v roli vyděračky. "Buď budu dostávat každý den peníze za odpracovaný den, nebo už další den nepřijdu." Další útok. Ne stud nebo pokorné přiznání... Vůbec.

Vlastně, ona se přiznala, ale spíš omylem a mimoděk... ale ne s máslem na hlavě, naopak. A o mně tvrdí, že jsem ji teď, tím svým chováním posledních dnů hodně zklamala.

To je tak absurdní...

Zklamání z toho, že jsem nešla na ruku člověku, který mě podrazil? Nebo je to opět zklamání jen na oko jako to všechno předtím?

A jak si mohla myslet, že by to celé neprasklo a já ji ještě chtěla do sítě Bohemia Hair? Sám "Z" se salonem chlubil dávno před Vánoci a ještě z něj zveřejňoval fotky. V podstatě sám zradil svoji kamarádku "D". Tohle je "parta za všechny prachy" a probůh, nikdy nechci a nebudu s takovými lidmi spolupracovat. Já jsem vždycky hrála fér, a budu.

Jenom už nebudu tolik důvěřivá. A dám si sakra pozor na to, kdo bude v budoucnu mým kolegou a s kým navážu spolupráci...

"Rozložíme Dlouhovlásku"

To jsou asi silná slova, ale situace na mě tak působí. To jak "Z" v červenci bojoval za to, aby u nás stále mohl pracovat (aspoň do konce roku). To, jak ho k nám "D" v listopadu opět chtěla dostat (přičemž salon měla už v říjnu). To, jak nechtěla "D" žádného jiného kolegu, navíc na barvení. To, že zatímco nám to 3 měsíce tajila, chovala se jako věrný člen týmu... a kamarádka... To, že lhala...

Bolí mě to. I přestože se jim nepodařilo rozložit fungování salonu, zjištění a uvědomění si té dlouhodobé přetvářky mi hodně, hodně ublížilo a moc mě to mrzí. 

Opravdu jsem ji měla ráda!!!

To je vše. Skutečná jména nebudu prozrazovat a označení "D" a "Z" je jen náhodné. Nechci jim škodit.

Díky moc za přečtení a mějte se hezky,

Vaše Petra.